Autor textu: Matěj Čunát
Článek vznikl ve spolupráci s Deníkem Referendum v rámci rubriky Město.
Porota vybrala vítězný návrh Vltavské filharmonie. Budova se má postavit do roku 2032. Architekti a vedení města slibují, že půjde o otevřený dům pro všechny, obyvatelé okolní čtvrti se ale obávají přílivu turistů a gentrifikace.
Stanice metra Vltavská se nachází v zanedbané lokalitě Prahy na břehu Vltavy. Okolí stanice charakterizují nevzhledné sjezdové rampy z Hlávkova mostu a zašlé zastávky tramvají. Za stanicí Vltavská se nachází nádraží Bubny, oplocené a neprostupné území, které rozděluje Holešovice a Letnou. Právě v tomto území se plánuje výstavba nové čtvrti Bubny-Zátory, v níž má bydlet 25000 obyvatel a pracovat dalších 29000 lidí. A právě v místě stanice Vltavská má vzniknout Vltavská filharmonie, která bude ikonou nové čtvrti, podobně jako Labská filharmonie v Hafencity v Hamburku.
V polovině května slavnostně vyhlásil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a jeho náměstek Petr Hlaváček (za Spojené síly pro Prahu) vítězný návrh Vltavské filharmonie, excentrickou budovu od studia Bjarke Ingels Group (BIG). Mezinárodní užší architektonické soutěže se zúčastnilo celkem 19 návrhů od hvězd světové architektonické scény, jako například MVRDV, Henning Larsen nebo SANAA.
V soutěžní porotě kromě zástupců hlavního města a českých architektů zasedli také světoví odborníci jako například bývalá městská architektka Kodaně Tina Saaby nebo Andreas Cukrowicz, autor vítězného návrhu nové filharmonie v Mnichově. Hvězdné obsazení poroty, hvězdné soutěžní týmy a ještě hvězdnější vítěz v podobě BIG.
Ze soutěže i její prezentace bylo cítit, že vedení Prahy se rozhodlo soutěž nepodcenit a připravit ji tak, aby byla maximálně legitimní, proto pověřilo vedením projektu zkušeného architekta Martina Krupauera, zakladatele studia A8000 a vedle přípravy investovalo i značné částky do mediální komunikace a PR. I kvůli nedávným negativním zkušenostem s jinými velkými soutěžemi je obezřetnost a profesionalita na místě, nikdo si nepřeje opakovat například neúspěch se soutěží na národní knihovnu.
Vítězný návrh od studia BIG pracuje s konceptem „od řeky až po střechu“, architekti budovu filharmonie obklopili rampami a terasami, které stoupají od Vltavy a obepínají budovu až po nejvyšší úroveň. Filharmonie tím vertikálně rozšiřuje veřejný prostor, z něhož je možné vidět dovnitř a vstupovat do ní z více výškových úrovní. Koncept ramp a teras má být také reminiscencí na tok řeky Vltavy z hor do Prahy.
V budově jsou tři sály — velký pro 1800 diváků, malý pro 700 diváku a univerzální víceúčelový sál. Vedle velkorysého foyer jsou v budově také obchody a restaurace, součástí filharmonie je i kreativní hub, kde bude hudební knihovna a učebny pro žáky konzervatoří nebo uměleckých škol. Budova tedy propojuje různé funkce a má předpoklad žít 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Vltavská filharmonie ovšem nemá být pouze budoucí ikonou Prahy, ale také iniciačním momentem Bubnů-Zátor, nové městské čtvrti, která vznikne na místním brownfieldu. Sto deset hektarů velké území má složitou vlastnickou strukturu, mezi největší vlastníky pozemků patří CPI miliardáře Radovana Vítka s pozemky přiléhající filharmonii, dále pozemky společnosti Beta Development, která zde plánuje vystavět obchodní centrum, na severu území jsou pozemky společnosti RPC miliardáře Daniela Křetínského a posledním větším vlastníkem pozemků je Dopravní podnik, kterému patří pozemky v okolí Nádraží Holešovice.
Investiční záměr
Zdejší developeři a vlastníci pozemků dlouhodobě usilují o co největší kapacitu výstavby a z toho vyplývající maximální zhodnocení svých investic, tomuto požadavku vyšla vstříc územní studie od kanceláří Thomas Müller Ivan Reimann Architekten a Pelčák a partner architekti, na jejímž základě se připravuje změna územního plánu. Architekti navrhli tradiční blokovou strukturu, která urbanisticky nepůsobí nijak originálně, ale ani nijak rušivě.
Problematická se však jeví právě kapacita výstavby, která je oproti platnému územnímu plánu dvojnásobná, což vzbuzuje obavy z hlediska zátěže dvou stávajících čtvrtí — Holešovic a Letné. Zisky developerů dále zvýší plánovaná budova filharmonie, která přidá lokalitě na přitažlivosti a zhodnotí okolní nemovitosti, a přitom se na ní nebudou muset developeři nijak finančně podílet. Developeři sice budou přispívat na rozvoj území díky schválené metodice kontribucí, příspěvky ale pokryjí nanejvýš výstavbu škol a školek.
Velké kapacity výstavby teoreticky mohou pomoci k řešení bytové krize, protože bytů je v Praze opravdu nedostatek. Bohužel však neexistuje plán, jak zajistit v území sociální mix a umožnit bydlení pro nižší střední a střední třídu obyvatel. Je navíc možné, že velkou část bytů v lokalitě koupí investiční fondy, které byty mohou nechat zcela prázdné.
Hodnota nemovitostí totiž roste v Praze takovým tempem, že i prázdný byt bez nájemníka je uspokojivým zhodnocením investovaných peněz. Vedle rizika prázdných a předražených bytů je zde také riziko výstavby předimenzovaného nákupního centra, které chce postavit společnost Beta Development. Nákupní centrum totiž může generovat další dopravu na přiléhající magistrále, navíc velká obchodní centra s sebou nesou riziko vysávání života z okolních ulic, jako to vidíme v jiných českých městech.
Přínos filharmonie pro novou čtvrť Bubny-Zátory je tedy kvůli nedořešené sociální struktuře a obsazenosti bytů nejasný. Dokážeme odhadnout, jak výstavba koncertního sálu ovlivní Prahu 7 a její stávající obyvatele? Ze stavebního programu je patrná snaha navrhnout budovu, která bude sloužit všem Pražanům a konkrétně kreativní hub může být pro občany Prahy 7 velkou přidanou hodnotou. Dalším přínosem je samotná architektonická hodnota filharmonie, která zkultivuje okolí Vltavské, rozšíří veřejný prostor a vytvoří nové výhledy na Letnou a Holešovice.
Plánovaná stavba ovšem budí i obavy, protože se s koncertním sálem pojí nárůst počtu turistů, kteří by mohli urychlovat gentrifikaci stávající čtvrti a vytvořit další tlak na současný bytový fond. Nárůst počtu turistů by totiž mohl vyžadovat nové krátkodobé ubytovací kapacity v podobě Airbnb, což by vyvolalo další růst cen nájmů a negativní dopady na kvalitu života místních obyvatel.
Filharmonii musíme posuzovat také v kontextu toho, co přinese čtvrti Bubny-Zátory. Foto IPR
Vedle otázek ohledně dopadů na Prahu 7 se objevují i úvahy, zda vůbec potřebujeme v Praze budovat nový koncertní sál. Příznivci filharmonie argumentují nedostatečnou kapacitou a omezenými možnostmi Rudolfina, které nemá potenciály moderního koncertního sálu a neodpovídá potřebám současné vážné hudby. Problém nedostačujícího Rudolfina však nepotvrzuje šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. Ve vyjádření pro Czechdesign totiž uvádí že „Rudolfinum není nedostačující. Je jen trochu moc malé pro větší repertoár, je ale vynikající ve své akustice i estetice.“
Potřeba nové filharmonie tedy nevychází z nedostatečných kapacit a možností Rudolfina, spíše ze snahy o rozšíření možností pro vážnou hudbu a vytvoření nové budovy pro její poslech — možná proto v médiích projekt filharmonie obhajují spíše architekti než hudebníci. Jako další důvody pro výstavbu filharmonie také zaznívají argumenty o národní hrdosti a povzdechy, že se v Praze za posledních 100 let nepostavila významná kulturní stavba.
Tyto důvody uvedl například architekt Josef Pleskot, jeden z iniciátorů soutěže, v rozhovoru pro DVTV, kde dokonce naznačil, že by bylo možné filharmonii částečně financovat z veřejné sbírky po vzoru známého „národ sobě“. Je zřejmé, že jednou z hlavních motivací je jistý způsob vlastenectví a potřeba po sobě zanechat „demokratický symbol“ nové doby, který má v očích těchto architektů národ stmelovat.
Architektura nebo kultura?
Na vítěznou podobu filharmonie se také snesla kritika z řad architektů, kteří tvrdili že je návrh málo nadčasový a snaží se co nejvíce zalíbit, a tím pádem může jeho architektura špatně stárnout. Na druhou stranu právě snaha návrhu působit „cool“ a zalíbit se vyvolala pozitivní dojmy ve veřejnosti, která proto návrh zatím přijala.
Mediálně atraktivní stavba neznamená nutně přínos všem vrstvám obyvatetel. Foto IPR
Od krajinářských architektů zase zaznívá kritika na nedostatečné řešení modrozelené infrastruktury a s tím související minimum stromů a zeleně. Velké kamenné plochy na terasách a náměstí mohou být v létě kvůli horku opravdu neobyvatelné, což se s klimatickou změnou může ještě zhoršovat. Na tyto výtky v rozhovoru reagoval i architekt Pleskot, který odvětil, že filharmonie není „zahrádkářská kolonie“, náměstek primátora Hlaváček pak na setkání s novináři uvedl, že „stromy jsou tam, kde mají být.“ Studio BIG pak přislíbilo, že tento problém bude dále zkoumat. Přitom zahrnutí stromů do návrhu filharmonie dokázaly přesvědčivě jiné soutěžní návrhy, například od Jaja Architects.
Vedle kritiky zeleně zaznívá i kritika na materiálovou udržitelnosti samotné budovy, která je v podání BIG hlavně ze skla a z betonu, přičemž například soutěžní návrh od Henning Larsen byla filharmonie s nosnou konstrukcí ze dřeva. Vzhledem k Zelené dohodě a stále se zpřísňujícím požadavkům na emise CO2 by měla Praha do budoucna aspekt environmentální udržitelnosti více vyžadovat a zahrnout ho coby jedno z kritérií už při výběru ze soutěžních projektů.
Je těžké zhodnotit, zda je stavba filharmonie opravdu potřeba, jde totiž především o politické, a nikoliv odborné rozhodnutí. Když se však podíváme do okolních zemí, vidíme, že výstavba koncertních sálů je trend a tyto stavby pravidelně získávají evropské ceny za architekturu jako například EU Mies Award, v níž se Česku dlouhodobě nedaří a kam nemáme moc co nominovat.
Na závěr tedy snad jen apeluji, aby hlavní město podobné úsilí, jež dává propagaci a přípravě filharmonie, věnovalo i městským brownfieldům. Filharmonie je totiž sice mediálně atraktivní stavba, která přináší politické body, pokud ale bude stát ve čtvrti plné prázdných investičních bytů, bude to prohra pro všechny.
Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska.
(Úvodní obrázek: Přínos filharmonie pro novou čtvrť Bubny-Zátory je kvůli nedořešené sociální struktuře a obsazenosti bytů nejasný. Dokážeme odhadnout, jak výstavba koncertního sálu ovlivní Prahu 7 a její stávající obyvatele? Vizualizace – IPR)