Alex Bykov: Alabaster Atlas (Video, 2019)

V rámci podpory a pomoci ukrajinským autorům a autorkám představujeme dílo kyjevského architekta, fotografa a kurátora Alexe Bykova. Je aktuálně jedním z předních ukrajinských odborníků na architekturu období poválečné moderny. Kromě architektonické praxe, publikační činnosti a výstavních projektů se Alex Bykov věnuje také audiovizuálním dílům zachycujícím architekturu sovětského modernismu. Dvě prezentovaná videa byla vytvořena pro výstavu „Alabaster Atlas“, Naked Room Gallery v Kyjevě v roce 2019. Výstava byla věnována ukrajinské Národní knihovně Vernadského – jedné z dominant kyjevského urbanismu postavené mezi léty 1975–1989.

Prvním z nich je umělecký/dokumentární snímek natočený v interiéru knihovny (00:00). K videu je namluvený asociativní autorský text umělkyně Ksenie Hnylycky s časosběrným záběrem objektu.

Druhý projekt je videokoláží (04:24) vytvořené ze zahraničních hudebních a reklamních klipů, natočených přímo v budově Vernadského knihovny. Knihovna dnes patří v rámci filmového průmyslu k nejpopulárnějším a nejžádanějším místům v Kyjevě.

____________________________________________________

V posledních letech se sovětský modernismus stává součástí popkultury, zatímco donedávna byl předmětem zájmu pouze úzkého okruhu odborníků. Ve filmovém průmyslu má dnes své speciální místo, je jednou z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších filmových lokalit poslední dekády. Nejžádanějšími stavbami jsou primárně stavby z období poválečné moderny. Ty se tak stávají téměř ikonickou reprezentací Ukrajiny, přinejmenším u mladé generace.

Stavby jsou však vnímány spíše jako vzrušující kulisa, dekorace, která nemá ve srovnání se současnou výstavbou na Ukrajině žádnou, ani zdaleka tak působivou obdobu. Fotografie s modernistickými objekty se stávají hity sociálních sítí a samotné budovy se mění v rekvizity pro natáčení reklam a hudebních videoklipů. To je obecně vnímáno jako pozitivní tendence, která popularizuje sovětské architektonické dědictví a přitahuje k němu stále větší pozornost veřejnosti. Stavby se stávají součástí celosvětového architektonického dění a jsou často v hledáčku mezinárodních skupin badatelů. Ty se těší z jedinečnosti jejich forem, stejně tak jako z kontextu současného města, které je obklopuje.

V době svého vzniku se modernistickým stavbám dostalo velké pozornosti ze strany odborníků, zatímco široká veřejnost jejich svébytnost nedokázala přijmout. Proto byly tyto stavby před rozpadem Sovětského svazu studovány pouze formálně, v odborném tisku a na základě obvyklých schémat. Po rozpadu svazu se na ně zapomnělo. Zapomněli i samotní architekti, kteří začali aktivně vytvářet nové formy ve snaze vymanit se z institucionálního rámce.

Pozornost se k těmto stavbám vrací spíše jen povrchně. Sovětská architektura dosud nebyla řádně prozkoumána, jednotlivé stavby stále nemají žádný speciální status. Bylo by tak logické, aby zájem o ně začal přesahovat vizuální stránku a zahrnul také sociální, ekonomické a právní aspekty. Právě posledně zmíněný právní aspekt je vzhledem k množství objektů a jejich stavu klíčový.

Stavbám dnes chybí osobní příběhy, stejně jako chybí informace o procesu vzniku objektu, o autorech a lidech s nimi spojenými. Knihovna Vernadského je v autorském videu uchopena jako klíčový vizuální prvek města, jehož vnímání se mění v čase, spolu s pomíjivostí života. Budova, která zůstává statická ve své formě, se proměňuje prostřednictvím citových prožitků Ksenije Hnylycky. Do popředí se dostává nový směr vnímání objektů sovětského modernismu, který je klíčový pro jejich plné pochopení v kontextu dnešní doby.“

___________________________________________________

Alex Bykov je architekt, který se kromě navrhování věnuje také architektonické vědecké a výzkumné činnosti. Jeho profesním zájmem je dědictví sovětského městského plánování i architektura období ukrajinské nezávislosti. Ve svých dílech se snaží studovat nejen historii vývoje konkrétního objektu či epochy, ale nacházet v nich souvislosti a propojení se zbytkem života: ekonomie, sociologie, politiky, vědy atd.

Je spoluzakladatelem a členem skupiny aktivistů „Savekyivmodernism“, která bojuje proti demolici modernistických budov v Kyjevě. Dlouhodobě se věnuje zaznamenávání rozhovorů s posledními žijícími architekty a architektkami tohoto období. S architektkou a teoretičkou Eugenií Gubkinovou jsou autory knihy „Sovětský modernismus, brutalismus, postmodernismus. Stavby a konstrukce na Ukrajině 1955–1991“ vydané v Kyjevě (Osnovy) a Berlíně (DOM) v roce 2019.

V posledních letech Alex Bykov pracoval také jako fotograf a architektonický publicista v časopise „Object“ a dalších odborných časopisech. V roce 2016 byl editorem knihy architektonických fotografií O. Ranchukova o Kyjevě „Over the Roof“.

Do okamžiku ruské agrese na Ukrajině měl Alex Bykov svůj vlastní rozhlasový pořad „Supervision“ o architektuře, urbanismu a produktovém designu. V rámci mobilizace nebyl povolán do služby ze zdravotních důvodů. V současné době má on i jeho rodina status válečných uprchlíků a žijí v Brně, kde Alex Bykov pomáhá ukrajinským studentkám a studentům architektury integrovat se do systému místní univerzity.