Kávový rituál v prostorách kavárny světa včerejška.
Slavnostní otevření i uzavření kavárny proběhlo 13.12.2024.
Komunita galerie 45 000 l se na den stala komunitou nově vzniklé imaginární kavárny.
Atmosférou, mobiliářem i prostorem kavárny se stalo samo město. Procházkou s třemi zastaveními na místech, kde dříve fungovaly významné brněnské kavárny, jsme připomněli také zaniklé komunity, které jednotlivé kavárny hojně navštěvovaly. Během performativní akce jsme se snažili mimo jiné nalézt identitu “brněnské kavárny”. Tři kávové rituály postupně upozornily na zaniklé židovské Café Esplanade; podnik německého kavárníka Café Biber v novogotické budově Berglova paláce; a v současnosti rekonstruovanou, dodnes ryze českou, kavárnu Slavia nacházející se naproti místu scházení českých komunit – Besednímu domu. Pro úplnost zážitkové procházky jsme zastavení na místech kávových rituálů doplnili nejen vhodným druhem kávy, ale také malým občerstvením – vše odkazující na danou zaniklou kavárnu a zvyky jejích návštěvníků a návštěvnic. Samozřejmě vše servírováno na bílém ubrusu a vyleštěných tácech, protože „čistý bílý ubrus a vybrané chování jsou pro nás standardem“. Café Urban je ale také podnikem současnosti. Podobně jako kavárny minulosti poskytovaly prostor pro střetávání názorů různých komunit – ať už uměleckých, intelektuálních, politických či národnostních -, hraje i dnešní kavárna do určité míry roli veřejného prostoru. Dnešní evropská kultura městských kaváren ale utváří veřejné prostory, které neslouží primárně k setkávání a prolínání názorů, ale často spíše plní funkci sdíleného pracovního místa pro specifickou třídu freelancerů. Ti tak formují novou sociální bublinu lidí převážně z kreativního odvětví, pro které je tento způsob práce v kavárně určující identitou. Gentrifikovaný model „urban cafe“, který můžeme najít v každém větším evropském městě, vznikl pro tuto novou třídu kreativních mladých lidí romanticky se stylizujících do jakési nové podoby dělnických pracovníků. I interiéry současného trendu „urban cafe“ přejímají znaky městské džungle (beton, kov, květiny, graffiti, …) – továrního prostoru, který má stimulovat k práci stejně jako kofein. Interiéry nesou romantizovanou agendu šířící se v těchto industriálních designových vzorcích. Café Urban tento trend obrací naruby a jako interiér kavárny naopak používá samotné město. Evokováním nostalgického odkazu na vídeňský model kavárny vyvolává polemiku, do jaké míry jsou si sociální skupiny vytvářející se kolem těchto kaváren, s těmi dnešními podobné, a jakou roli dnes ve světě virtuálních online sociálních komunit vlastně kavárna, ve smyslu veřejného prostoru, hraje.
Jsme Café Nihilismus nové doby.
Atmosférou naší kavárny je vyšumělý duch Brna.
Nejsme prostorem pro pracující sebe-zaměstnanou třídu kreativců.
Vítáme osamělé intelektuály a chceme vytvořit klub jejich přátel.
Dobrá káva se u nás podává až na druhém místě.
Jsme lidé V-60, moka konvičky, vídeňské kávy i turka.
Doléváme smetanou, cukrujeme a necháváme usedat lógr.
Čistý bílý ubrus a vybrané chování jsou pro nás standardem.
autoři: Kryštof Otto Fučík, Jana Pavlová
kurátoři projektu: Šárka Svobodová, Eva Truncová
vizuální identita: Bára Růžičková
úvodní foto: Viola Hertelová
foto z akce: Tereza Oprchalová
pořádá: 4AM/Fórum pro architekturu a média, galerie 45 000 l
Akce se koná za finanční podpory statutárního města Brna, Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury a pod záštitou Fakulty architektury VUT v Brně.