Autorka textu: Gaby Khazalová
Článek vznikl ve spolupráci s Deníkem Referendum v rámci rubriky Město.
Světová populace podle předpovědí OSN překročila hranici osm miliard. Počet těch z nich, kteří žijí ve ve městech, globálně roste. Jak jsou na tom evropské státy a města?
Osm miliard lidí na planetě. Právě tuto hranici jsme podle odhadů OSN v úterý 15. listopadu překročili. A další růst se očekává: deseti miliard má lidstvo dosáhnout na konci století. Co do počtu lidí nejvíce rostou země mimo Evropu: již příští rok by měla vůbec poprvé předstihnout dosavadního lídra Čínu Indie. Globálně ovšem platí, že více lidí žije ve městech než na venkově. A jejich počet neustále roste.
Populace České republiky se udrží zhruba na stejné úrovni
Grafika ukazuje předpokládaný nárůst nebo pokles populace ve všech členských státech EU a Sdružení evropského volného obchodu od roku 2020 do roku 2050. >> GRAFIKA <<
Evropa je ve světovém porovnání v lecčems specifická. Poprvé, má ze všech kontinentů kromě Oceánie nejmenší podíl velkoměst, které přesahují deset milionů obyvatel: Londýn, Paříž a Istanbul. Na celém světě jich je přitom již nyní pětačtyřicet. Evropské země procházely urbanizací historicky dříve než zbytek světa, a právě proto se její tempo již zpomalilo. Největší změna, tedy nejvyšší nárůst přesunu lidí do měst, Evropa zaznamenala v padesátých letech.
Přestože mezi léty 1960 a 2020 se evropská populace zvýšila z 355 milionů na 447 milionů, očekává se, že do roku 2100 poklesne. Zvýší se ovšem mediánový věk: jedinou demografickou věkovou skupinou, která poroste, budou senioři. Na každého staršího člověka připadnou méně než dva lidé v produktivním věku.
Na první pohled by se mohlo zdát, že v globálním srovnání nejsou evropské změny nijak drastické. Ale to není úplně tak pravda. Populační trendy v jednotlivých evropských státech se značně liší.
Evropské regiony: kde obyvatel přibývá a kde naopak ubývá?
Grafika ukazuje vývoj populace v evropských regionech mezi lety 2011 a 2021. >> GRAFIKA<<
Již poslední data za rok 2021 ukazují rozdíly způsobené faktory, jako je migrace či přirozený přírustek. Celkem deset států z evropské sedmadvacítky zaznamenalo úbytek obyvatelstva. U zbytku růst způsobila především migrace. Česká republika patří mezi země, které vykázaly růst právě díky migračnímu přírustku, navzdory tomu, že ten přirozený je záporný.
Data ovšem ukazují ještě jeden trend, který je na mnoha místech silnější než migrace mezi státy: a to stěhování obyvatelstva z venkovských oblastí do měst. Již v roce 2018 podle zprávy OSN žilo v městských oblastech více než 75 procent lidí, v roce 2050 jich má být ještě o deset procent více. I v zemích, kde se očekává pokles populace, regiony okolo metropolí, zejména hlavních měst, rostou.
To se projevuje také v České republice, kde největší nárůst zaznamenaly střední Čechy, tedy okolí Prahy. Naopak populace klesala v severozápadních Čechách a v Moravskoslezském kraji, tedy chudších regionech.
Evropská města rostou, včetně Prahy
Vývoj populace ve vybraných metropolitních regionech od roku 2010. >>GRAFIKA<<
Přesto platí, že zkoušky, jimž čelí města globálního Jihu, jsou řádově obtížnější. Ještě v roce 2014 žila ve městech méně než polovina globální populace, v roce 2050 to již mají být dvě třetiny. OSN odhaduje, že 68 procent z nich bude žít ve slumech.
Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska.