Autorka textu: Sabina Vojtěchová
Článek vznikl ve spolupráci s Deníkem Referendum v rámci rubriky Město.
Proti plánované demolici nejstarší brněnské sauny v areálu Arnoldovy vily se vyslovily i potomci Tugendhatů a Low-Beerů. Hodnotu spatřují v historii objektu — bývalé konírně. Rozhodnutí o bourání ještě může zvrátit Rada města Brna.
„Neničte fungující komunitu,“ hlásal jeden z transparentů, který přinesli na úterní jednání zastupitelstva města Brna občané v reakci na plánovanou demolici sauny na Drobného. Objekt má jít k zemi v rámci proměny zahrad Arnoldovy vily, která se v současnosti rekonstruuje. Kolem nejstarší sauny ve městě přitom funguje unikátní komunita, která se bourání snaží zabránit již od podzimu. Její příběh přinesl na konci března Deník Referendum.
Hlavním argumentem za zachování sauny je fungující komunita zhruba 350 pravidelných saunařů a saunařek, která se za padesát let jejího provozu utvořila. Zástupkyně iniciativy Šárka Svobodová během projevu na zastupitelstvu upozornila na podporu sousedství a mezigenerační sociální vazby, které by vedení města mělo brát v potaz.
Demolici objektu sauny město zahrnulo do projektu na revitalizaci vnitrobloku Arnoldovy vily. Na její rekonstrukci získalo prostředky z norských fondů, na samu proměnu zahrad ve veřejný park ovšem dosud finance nezajistilo. Přesto plánuje saunu zdemolovat. Podle iniciativy navíc sauna dobře zapadá do celkového záměru projektu, jehož cílem je zpřístupnit vilu a její okolí veřejnosti. Její bourání je tak prý zbytečné.
Na jednání vystoupil také ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc, který má projekt v gesci. Na otázku Deníku Referendum, zda budou mít argumenty nějaký vliv na budoucí podobu projektu, odpověděl: „Doufám, že občané, kteří tam mají komunitní aktivity, budou tyto aktivity dál provozovat v budoucí Arnoldově vile a budou zachovány.“ O tom, že park kolem Arnoldovy vily bude komunitním centrem, hovořil také na samém jednání.
Jeden z členů iniciativy v reakci na vystoupení ředitele MMB ve svém projevu uvedl, že kolem zahrady se samozřejmě může nějaká komunita vytvořit, ale již to nebude existující komunita, o níž v celé věci jde.
Jak jsme popisovali v reportáži, projekt revitalizace počítá s vytvořením skleníku pro pořádání kulturních akcí, skladu zahradní techniky, zahradnické dílny, veřejnými toaletami, kavárnou a zázemím pro catering. Podobné funkce již plní také sousední veřejná zahrada u vily Löw-Beer.
Podle architekta Jaroslava Sedláka, jednoho z členů komunity, město nespatřuje v sauně jinou než komerční hodnotu. „Po jednání mi ředitel MMB celkem povýšeným způsobem sdělil, že dobu, kdy jsme si chodili do sauny ve zpustlé zahradě, odvál čas. Kdyby se prý opravila, bude vstupné řádově vyšší, a stejně bychom si tam prý za svých 120 korun už nechodili,“ uvedl.
Někteří politici a političky na jednání zastupitelstva ovšem přislíbili, že saunu v pátek 8. dubna navštíví. Většina z nich přitom vůbec poprvé. Celý projekt sice spadá do gesce Muzea města Brna, o jeho změně by však musela rozhodnout Rada města Brna. Právě na ně se proto komunita rozhodla apelovat.
Proti demolici jsou i potomci Tugendhatů a Low-Beerů
Členové iniciativy za zachování sauny upozorňují také na její historický rozměr. Budova sauny totiž vznikla adaptací původního objektu koníren rodiny Arnoldových, jak dokládají historické mapy Brna.
Právě na historickou hodnot bývalé konírny a kočárovny upozorňují také Ivo Hammer a Daniela Hammer-Tugendhatová, potomci Tugendhatů, jejichž vila s objektem sousedí. Na informaci ohledně probíhající kauzy v soukromé korespondenci s iniciativou odpověděli, že se sice nechtějí vměšovat do záležitostí města, ale demolici sauny považují za nerozumnou. Chce-li město obnovou Arnoldovy vily nabídnout vzpomínky na její historický kontext, není podle nich příliš vhodné začít bouráním.
Podobně reagoval také Daniel Low-Beer, potomek majitelů sousední vily Löw-Beer, v jejímž vnitrobloku již veřejný park je. „V údržbě a zachování budovy a sociálně komunitních aktivitách, které se kolem ní utváří, spatřuji smysl a vnímám jejich hodnotu. Zdá se, že přitahuje zástupce různých generací a udržuje kolem sebe komunitu. Již dříve jsem podporoval propojení zahrad a obnovu příjemného prostoru v zeleni. Zachování budovy by tomu jen prospělo,“ napsal.
Projekt Město/Fórum pro snesitelnější každodennost je výsledkem spolupráce kolektivu 4AM, z. s. a Centra pro média, ekologii a demokracii, z. s. (CMED). Finančně je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštenjska a Norska.
(Foto: Zástupci Iniciativy za záchranu sauny v dialogu mimo jiné s ředitelem Muzea města Brna, který má projekt v gesci. Foto – Iniciativa za záchranu sauny)